"Tato česká spisovatelka, vl. jm. Barbora Panklová, se narodila roku 1820 ve Vídni jako dcera panského kočího Johana Pankla a české služky Terezie Novotné. Své dětství prožila v Ratibořicích u České skalice, kam také zasadila děj svého nejznámějšího díla Babička, kterou dokončila r. 1854. V kontextu evr. lit. patří k prvním prozaickým dílům, jejichž hl. hrdinou je prostý venkovský člověk. Dalšími díly jsou např. Divá Bára, V zámku a v podzámčí a Národní báchorky a pověsti. Díla obsahují množství podnětů, které hlouběji řešila až literatura pozdější doby. Realistické tendence v její tvorbě se staly východiskem pro českou realistickou lit. Zobrazovala národní život a podílela se jím mimo jiné na sbližování čes. a slovenského národa. Od r. 1842 žila v Praze, kde se seznámila s vlasteneckou inteligencí a udržovala kontakt s čelními představiteli čes. kultury. Pobyt v Chodsku ji inspiroval k národopisné a sběratelské činnosti. Byla spolu s K. H. Borovským, J. K. Tylem a K. J. Erbenem v popředí české literatury ve 40. a 50. letech 19. století, kdy byl směrem český romantismus. Její život, poznamenaný hmotným i duševním strádáním, skončil v Praze r. 1862.
a)Námět díla: vzpomínky z dětství stráveného v Ratibořicích
b) Babička - povinná četba
- dílo je pojmenováno podle autorčiny babičky z matčiny strany, která měla vliv na její výchovu v dětství prožitém v Ratibořicích a kterou si B. N. zidealizovala
- c) Téma: venkovský život
-d) Hl. myšlenka: poukázat na prostý, spořádaný a harmonický život na venkově, na dokonalého moudrého člověka
-e) Hl. postava: Venkovská pradlena a babička B. N. trávící konec svého života u dcery a vnoučat na Starém bělidle u Ratibořic. Jde příkladem všem jak životem, tak i svou povahou. Je moudrá, pověrčivá, láskyplná, zbožná, každému dokáže poradit a v podstatě je vzorem pro všechny. Je to žena s pevnými zásadami a životní moudrostí, která je oblíbená sousedy i paní kněžnou. Čistě se oblékala, nejčastěji nosila fěrtoch, kabátky, šněrovačky, šátky, mezulánky a čepce s holubičkou.
- Výrazné vedlejší postavy:
 Barunka, Jan, Vilém, Adélka- babiččina vnoučata, ve všem ji poslechla na slovo, Barunka- zobrazuje samotnou autorku B. N.
 Tereza Prošková a Jan Prošek- manželé, Tereza- dcera babičky, citlivá, věrná manželka, rozšafná, milovala svoji matku, Jan- pracoval u kněžny, milující manžel
 kněžna a její schovanka Hortensie
 mlynář, rodina Kudrnových, Míla a Kristla, Viktorka, která byla zprvu normální dívkou, ale později se zblázní z lásky k vojákovi a utopí své dítě
-f) Prostředí: Ratibořice, Babiččino údolí, Staré bělidlo a jeho okolí, 1. polovina 19. století, idylická, rodinná atmosféra
- g) Obsah: Příběh začíná stěhováním babičky na Staré bělidlo a jejím uvítáním dcerou Terezkou Proškovou, vnoučaty Barunkou, Vilémem, Janem a Adélkou, zetěm Janem a psy - Sultánem a Tyrlem. Děti jsou velmi překvapeny, jelikož jejich babička byla jiná, než ty, co doposud viděly nebo znaly. Mohly na ní oči nechat a rychle si ji zamilovaly. Dcera jí dovolila dohlížet na hospodářství, za což byla velmi ráda, neboť to byla velmi pracovitá žena. Babička byla výbornou vychovatelkou svých vnoučat a dobrým příkladem všem svým vztahem k domovu, vlasti i k lidem a za to ji měli všichni rádi. Díky své prostosrdečnosti a moudrosti si ji oblíbila i paní kněžna a její schovanka Hortenzie."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ