"Václav Havel (1936 – 2011) byl český dramatik, kritik komunistického režimu a politik. V 60. letech 20. století působil v divadle Na zábradlí, kde se proslavil svými dramaty v duchu absurdního divadla. Bojoval proti komunistickému režimu a prosazoval demokracii, kvůli tomu se stal jedním z disidentů. Stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy pro ochranu lidských práv Charta 77. Byl několik let vězněn. V r. 1989 byl zvolen presidentem Československé republiky a v r. 1993 se stal presidentem samostatné České republiky. Byl dvakrát ženatý. První jeho manželka Olga zemřela a poté se oženil znovu se slavnou herečkou Dagmar Veškrnovou.
Další díla: Zahradní slavnost, Balada pro banditu, Odcházení
Současníci: Alfréd Radok, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, Jiří Suchý a Jiří Šlitr
Doba: 2. pol. 20. století – období komunistického režimu
50. léta 20. století – studená válka, politické procesy
r. 1953 – smrt Gottwalda a Stalina – 1. vlna uvolnění
60. léta 20. století – 2. vlna uvolnění, Pražské jaro
r. 1968 – vpád vojsk varšavské smlouvy, okupace Československa
období normalizace – tvrdý komunistický režim, nesvoboda
Literatura v Československu se dělila:
a) oficiálně vydávaná literatura – autoři mohli vydávat
b) samizdatová – literatura režimu vzdorující, šířená vlastními prostředky
c) exilová vydávaná v zahraničí, protože autoři měli zakázáno publikovat ve své zemi

Audience je drama (divadelní hra). Je to jednoaktová komedie (vtipný děj) s autobiografickými prvky.
Umělecký směr: absurdní drama - zobrazuje skutečnost nesmyslnou, odstraňuje souvislé děje, opomíjí charakteristiky postav a ignoruje tradiční stavbu dramatu. Hra je laděna tragikomedicky, časté jsou groteskní prvky a černý humor. Absurdní drama vypovídá o bezmoci osamělého člověka, který ztrácí schopnost dorozumět se s ostatními lidmi

Postavy:
VANĚK – dramaturg, který je nucen pracovat v pivovaru (reprezentuje samotného Havla), inteligentní, vzdělaný, slušný, zdvořilý, musí se podřídit nadřízenému, který je mnohem hloupější a méně vzdělaný než je on
SLÁDEK – nadřízený Vaňka, rozhoduje o umístění pracovníků v pivovaru. Ve Vaňkovi vidí autoritu (chce se mu svěřovat). V průběhu hry se čím dál víc opíjí. Je představitelem jednoduššího člověka a ignoranta (projevuje se jazykem a chováním). Hraje si na někoho, kdo je férový a chce pomáhat. Chce Vaňkovi pomoct povýšit, ale za to chce, aby mu Vaněk donášel – jeden ze znaků absurdity

Děj se odehrává v kanceláři sládka v nejmenovaném pivovaru v období komunistického režimu v Československu.
Sládek si nechá zavolat Vaňka do své kanceláře, aby si s ním popovídal. Nabízí mu pivo, ale Vaněk nechce. Sládek pije jedno pivo za druhým a je hodně opilý. Sládek se Vaňka nejdříve vyptává na práci v pivovaru. Vaněk musí válet sudy. Sládek mu nabídne, že by mohl povýšit na skladníka, což by bylo pro Vaňka ideální, protože by mohl psát divadelní hry. Pokud chce povýšit na skladníka, musí sládkovi donášet. Vaněk odmítne. Poté si se sládkem povídá o své minulosti a o sví rodině. Sládek se dozví, že zná spoustu slavných osobností (např. Bohdalku, Gotta). Vaněk se sládkovi svěřil, že mohl dělat v pivovaru v Pardubicích, ale po pomluvě místo nedostal. Sládek už je natolik opilí, že usne. Krátce nato se probudí a je zcela střízlivý. Hra končí Vaňkovými slovy: Je to všechno na hovno."