"Polská Ostrava
• Žánr – lyrickoepická báseň - balada, národnostní prvky
• Umělecký směr – symbolismus
• Dobové zařazení – konec 19. století
• Místo – město Ostrava
Kompozice
• Počet slok – 6
• Typ rýmu – střídavý - ABAB
• Prozodický systém - sylabotónický
• Schéma rýmu - daktyl
Námět
Autor popisuje město Ostravu a její historický vývoj. Mnoho let existovala bez dolů a bez dýmu a byla čistá, což se rázem změnilo, když se zde přistěhovali Moravané, kteří ji pošpinili a začali těžit uhlí. Přišlo jich tolik, že se Ostravě říkalo „Polská Ostrava národa moravského“. Nevadí jí přistěhovalec, který jen žije a nic nemění. Vadí jí ten, kdo se přistěhuje a staví vysoké pece a mění jazyk. Právě o změnách, které se dějí postupně a samovolně vlivem moravských občanů, autor přemýšlí jako o úpadku. Uvádí několik příkladů: „Lucina → Lučina“ nebo „Karviná → Karvín“ či „obec Dombrova → obec Doubrava“. Chytří lidé v té době vnímají Slezsko jako území, kde Moravané nežijí. Proto vnímají mezi těmito útvary hranici. Tu ale autor kritizuje, protože ví, že již zanikla. Na závěr vyzdvihuje těšínskou mluvu jako tu, která v Ostravě musí zůstat i nadále.
Témata
• Technický pokrok - průmysl
• Migrace obyvatel
• Změny jazyka
• nacionalismus
Jazyk
• Dobově zabarvené výrazy (historismy a archaismy) – dí (říkají), konšelé (členové městské rady), posledek (konec, zadní část), přibylec (přistěhovalec), psuje (kazí), švarná (krásná), gmina (obec),
• Polské výrazy - pauk (pavouk), dach (střecha)
• Citově zabarvená slova – háček
• Vlastní pojmenování – Ostravice (řeka), Lucina (řeka), Polská Ostrava, Moravané, Karviná (město), Dombrova (vesnice), Doubrava (vesnice), Laši (etnická skupina – Slezští Slované, od středověku)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ