1.	Jazyková kultura

2.	Umělecké směry z počátku 20. století

3.	Česká moderna

4.	Světová válka

5.	Publicistický styl

6.	Literatura mezi dvěma válkami

7.	Surrealismus

8.	Společenskokritická próza

9.	Dramatická tvorba 20. a 30.let

10.	Literatura za okupace

11.	Česká poezie po II. sv. válce

12.	Socialistický realismus

13.	Detektivní literatura

"Surrealismus
Když se tvůrčí možnosti poetismu vyčerpaly, začal Nezval hledat novou cestu, našel ji v Surrealismu (= nadrealismu) – uměleckém směru ustanoveném ve Francii ve 20. letech a rozvíjejícím se v dalším desetiletí. Tento avantgardní směr, který se uplatňoval vedle literatury i v malířství, teoreticky zdůvodnil a objasnil francouzský básník André Breton. Je to označení pro literaturu a umělecký směr založený na snaze spontánně a bez rozumové kontroly vypovídat o tom, se děje v autorově podvědomí. Usiluje vynášel vše, co vniká v jeho hlouby – představy, sny; a bezprostředně je zaznamenávat v podobě tzv. automatického textu (vzniká bez rozumu, bez kontroly a bez předem daného plánu, autor jen rychle zaznamenává, co se mu vybavuje ve vědomí, aniž by toto nějak třídil, čili chce odhalit skrytý stav lidského nitra, ponořil se do oblasti podvědomí a těžit ze sféry snů, mysli)
Surrealisti byli protiměšťácky založeni. Hlásili se k marxismu, revoluci, komunismu. Stavěli se i proti náboženské víře. Oporu nacházeli u Zikmunda Freuda (* Příbor) a v jeho psychoanalitické psychologii. Nezval se s Bretonem osobně setkal v Paříži roku 1933 a c roce 1934 založil tvůrčí sdružení – Surrealistickou skupinu.
Patří k ní divadelní režiséři – Jindřich Honzl a Emil František Burian a hudební skladatelé Ježek, Teige a také někteří malíři, z básníků pak vedle Nezvala přispěl několika básněmi i K. Biebl.
K Nezvalovým satirickým sbírkám patří:
• Žena v množném čísle (1936)
• Praha s prsty deště (1936)
• Absolutní hrobař (1938)
V roce 1938 Nezval tuto skupinu rozpouští – názorové rozdíly na politickou situaci a hlavně narůstající nebezpečí fašismu. Po válce se činnost surrealistů obnovila, vznikla skupina nazvaná RAA.

Vítězslav Nezval (1900 – 1958)
Souběžně se surrealistickou tvorbou vychází i básně, kde je vidět, že se básník nevzdal účasti na společenském zápase. Pod pseudonymem věčného studenta Roberta Davida vychází roku 1936 52 hořkých balad a v roce 1937 100 sonetů záchrany ni Roberta Davida a s touto postavou se loučí roku 1938 sbírkou 70 básní z podsvětí na rozloučenou s Robertem Davidem.
Po rozchodu ze surrealisty v roce 1938 vychází sbírka Matka naděje – kde úzkost o život své maminky přerůstá v obavu o budoucnost.
1939 Historický obraz – kde reaguje na Mnichov, 1939 Pět minut za městem.
Po válce roku 1949 Věčný Orloj – básně a poemy z války, které nemohl publikovat, 1949 Stalin, 1950 Zpěvy míru a Z domoviny, 1952 Křídla, 1955 Chrpy a města (patří k posledním sbírkám).
Dramata:
1932 Milenci z kiosku, 1940 Manou Lescaut – měla velmi povzbuzující účinek na okupaci v Praze, Tři mušketýři,.
Próza:
Knihy pro děti:
o Anička, skřítek a slaměný Hubert
o Věci, květiny, zvířata a lidé pro děti
o Dolce far niente (= sladká nečinnost), kde popisuje 1 den dětství na venkově."

Vhodné i jako maturitní otázky.